Areál Zadní Telnice je nejvýchodněji položené lyžařské středisko v Krušných horách. V areálu je dvojsedačková odpojitelná lanová dráha a šet lyžařských vleků, přes 5 km sjezdových tratí a pět běžeckých okruhů od 2 do 7 km. Součástí areálu Zadní Telnice je také snowpark a lyžařská škola.

SKI KLUB TELNICE

TRADIČNÍ SEVEROČESKÝ KLUB SJEZDOVÉHO LYŽOVÁNÍ

Partly Cloudy

-1°C

Ski areál Telnice

Partly Cloudy

  • 24 Mar 2016

    Mostly Cloudy 4°C 1°C

  • 25 Mar 2016

    Showers 7°C 3°C

Krušné horyKrušné hory tvoří souvislé horské pásmo táhnoucí se v délce přes 130 km, tvořící přirozenou hranici mezi Čechami a Německem, na jehož straně hory pozvolna klesají do nížiny. Na české straně je tento pokles mnohem strmější. Výškový rozdíl mezi vrcholovými plošinami a úpatím pohoří je až 700 m. Vlastní Krušné hory se skládají z několika celků, z nichž jmenujme alespoň Klínoveckou hornatinu nebo Cínoveckou planinu. Původní pohoří vzniklo v prvohorách. Intenzivní sopečná činnost v minulosti přinesla Krušným horám bohatý výskyt kovových rud a léčivých pramenů, které daly vzniknout mnoha lázeňským střediskům. Krušné hory je také jedna z mnoha oblíbených turistických oblastí v ČR.

 

logo SKI areál TelniceZadní Telnice je nejvýchodněji položené lyžařské středisko v Krušných horách, které se může pyšnit bohatou tradicí sjezdového lyžování. Lanová dráha a šest lyžařských vleků, mající délku od 150 do 800 metrů, nabízí několik propojených sjezdovek všech druhů obtížnosti. Středisko je velmi dobře dostupné z Ústí n.L., hlavního města celého severozápadního regionu vzdáleného pouze 18 km. Po otevření dálnice D8 přes Krušné hory je středisko snadno dostupné jak pro návštěvníky ze směru od Prahy tak i od Drážďan (sjezd Knínice - Telnice 8km, Petrovice - Adolfov 6km). Samotné středisko disponuje vysokokapacitním parkovištěm, které je vzdálené od lyžařských vleků pár metrů. Zadní Telnice nabízí lyžování na severních svazích ve výšce od 600 do 800 metrů nad mořem. Milovníci běžek mohou využít běžeckých tratí směrem na Komáří hůrku a dále potom na Cínovec a nebo běžeckých okruhů na Adolfově (2, 3, 4, 5 a 7 km okruhy). V posledních letech je dost oblíbená i trasa na Nakléřov, Panenskou a dále do Tisé. Směrem na Nakléřov je taky krásný okruh kolem Jeleního vrchu. Díky méně příznivému klimatu lyžařská sezona začíná v polovině prosince a obvykle trvá do března. Provozovatelem je Ski klub Telnice.

Parametry lyžařského střediska:

Spodní část: 600 metrů
Horní část: 800 metrů
Vertikální převýšení: 200 metrů
Délka tratí: 5060 m.
Zasněžování technickým sněhem: 4250 m. svahů
Počet vleků: 6
Lanová dráha 1
Přepravní kapacita vleků: 3700 osob za hodinu
Počet sjezdových tratí: 9
Parkoviště (umístění a kapacita): 1. ve středisku: 500 osobních aut; zdarma
2. na Adolfově: 100 osobních aut; zdarma
Sněhové rolby: 2 (Prinoth T-4 a Leitner LH 500 W)
Sjezdové lyžování: Ano
Noční lyžování: Ano
Běžecké lyžování: Ano
Snowboard: Ano
Servis lyžařského vybavení (broušení, mazání, opravy atd.): Ano
Půjčovna zimního vybavení (lyžařské vybavení, snowboardy atd.): Ano
Úschovna: Ne
Toalety WC Ano

 

běžecké tratě - areál TelniceBěžecké tratě a okruhy:
Pro zájemce běžkařských terénů jsou v areálu osady Adolfov připraveny pečlivě upravené běžecké tratě a okruhy v délkách 2, 3, 4, 5, 6.5 a 7.5 km. Tratě nabízejí mírný terén ve 2 stopách s přímým napojením na lyžařský areál Zadní Telnice. Přístup po silnici je od Krásného Lesa a Petrovic, na běžkách potom i z Komáří vížky vzdálené cca 5 km s dopravou lanovou sedačkovou dráhou Bohosudov - Komáří vížka.
SKI klub Telnice je jedním ze zakladatelů občanského sdružení Krušnohorská bílá stopa o.s., které spravuje v zimních měsících běžecké a v letním období cyklistické trasy Krušných hor, tzv. Krušnohorské lyžařské magistrály a na ni navazující trasy. Více informací naleznete na http://www.kbstopa.cz.

 

Historie lyžařského střediska Zadní Telnice

Od 14.století je Telnice a okolí Krušných hor spojeno s těžbou a zpracováním kovových rud. Tato těžba definitivně zanikla až během 19.století, ale v krajině zanechala řadu stop, například v podobě starých štol. V minulosti ležela Telnice spolu s Varvažovem na důležité cestě z Čech přes Nakléřovský průsmyk do Saska. Ze začátku 19.století je budova „Staré pošty“ ve Varvažově, dnes součást Telnice. Zde se přepřahala koňská spřežení, která podnikala namáhavou cestu do Krušných hor. Hluboký zářez Telnického údolí do Krušných hor nás přivede kolem novogotické kaple z roku 1910 až do střediska zimních sportů v Zadní Telnici. Tradice lyžování a dalších zimních sportů se zde rozvíjí od začátku našeho století. Již od roku 1912 byla Telnice spojena pravidelnou tramvajovou linkou s Ústím nad Labem, a i když dnes tramvaje nahradily auta a autobusy, Telnice stále patří k oblíbeným rekreačním místům ústečanů.


Možná byste měli vědět, že Zadní Telnice je nositelem historické prvenství, v roce 1965 tu bylo použito první sněhové dělo v dobách vlády "socialismu".

 

první zasněžování v ČSSRPřed 45 lety začalo na Ústecku sloužit první sněhové dělo ve východní Evropě

12. listopadu 2010 13:24
Před čtyřiceti pěti lety, 12. listopadu 1965, začalo sloužit první sněhové dělo v tehdejší komunistické části Evropy. Spustil ho lyžařský klub v malém zimním středisku v Zadní Telnici na Ústecku.

"K výročí jsme chtěli dělo věnovat muzeu, ale nenašli jsme ho. Bohužel asi v průběhu těch 45 let skončilo někde ve šrotu," říká prezident Ski klubu Telnice Jindřich Holinger.

On sám byl jedním z lidí, kteří sněhové dělo do socialistického bloku přivezli a svépomocí při brigádách postavili.

"Dneska to každý bere jako samozřejmost, ale tehdy to byla naprostá novinka. Sněhové dělo mělo jen pár alpských středisek. Jedno jsme sehnali v Rakousku a dovezli ho na ČVUT, kde v té době zrovna dělali první pokusy s umělým sněhem u nás. Nabídli jsme se, že experiment převedeme do praxe na telnickém Slalomáku," vypráví Holinger.

Výstřižek z dobových novin.

Výstřižek z dobových novin.

Pro lyžařské středisko v Telnici bylo sněhové dělo vysvobozením. Jeho sjezdovky, dostupné tehdy z krajského města tramvají, často trpěly kvůli nevelké nadmořské výšce nedostatkem sněhu.

"Postavit zařízení pro umělé zasněžování zdaleka neznamenalo jen usadit dělo na svah. Bylo nutné postavit kompresorovou strojovnu, nádrž na vodu s čerpadly, chladicí zařízení. Pod povrch sjezdovky jsme natahali 500 metrů potrubí," vzpomíná prezident klubu.

Národní mužstvo přijelo trénovat, nakonec pomáhalo

Lyžaři odpracovali 3 500 brigádnických hodin, mnozí obětovali dovolenou. A někteří ještě více.

"O umělém sněhu se doslechl i národní mančaft a přijel na Telnici trénovat. Jenže jsme ještě nebyli hotoví, takže se museli také zapojit do práce. Když jsme osazovali rozvaděč, slovenský reprezentant Gregor Synay přišel o prst," líčí Holinger.

Efekt slavnostního "výstřelu" z prvního sněhového děla pokazila 12. listopadu jediná věc. Začalo sněžit. I tak ale označovaly novinové články telnický počin za revoluci v československém lyžování.

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/pred-45-lety-zacalo-na-ustecku-slouzit-prvni-snehove-delo-ve-vychodni-evrope-170-/domaci.aspx?c=A101112_125943_usti-zpravy_alh

 

  TELNICKÝ ROHLÍK


  Tradiční veřejný závod v obřím slalomu

  se odkládá na prosinec 2014